Výběrový kurz vzdělávání UJEP
Název volitelného kurzu: Komunitní plánování 1 – věc veřejná
Garant kurzu: Mgr. Jaroslava Mužková
Lektoři: Mgr. Jaroslava Mužíková, Tomáš Krejčí
Přednáška / cvičení: 2 / 0
Zkouška / zápočet: Zápočet
Počet účastníků: 25
Cíl: Studenti se seznámí s posláním sociálních služeb jako pomocí lidem udržet nebo znovu získat své místo v komunitě, ve většinové společnosti, ve svém přirozeném prostředí. S novými principy a základy sociálních služeb, participaci lidí na plánování sociálních služeb, s posuzováním potřeb a nutností změny v lokální komunitě i se zaváděním standardů kvality péče, které bezprostředně souvisí s komunitním plánováním a novými trendy reformy veřejné správy v systému poskytování sociálních služeb.
Závěr kurzu pro studenty: prezentace – zadaného úkolu pro čtyři skupiny
Základní pojmy – komunita, všeobsažnost – nevylučovat lidi, kteří jsou odlišní, oddanost – ochota k soužití, konsensus –oblast rozhodování, aspekt realismu – pokora, společnost a komunita, definice komunity, typy komunit (ekologická –sídelní, morální). Vládní sektor – státní správa nebo místní samospráva a od nich financované organizace v sociální sféře. Nevládní sektor – organizace,sdružení, nadace. Přístupy ke zjišťování a hodnocení sociálních potřeb, druhy potřeb (normativní,vyjádřená, pociťovaná,komparativní) .
2. Sociální změna jako cíl komunitní práce
Změna v sociální oblasti – změny směrem k uživateli péče( principy individualizace péčr, akceptace,uživatele, princip důstojnosti, princip důvěrnosti, princip práva volby uživatele), změny směrem k sociálnímu systému ( přeměna ústavního systému péče směrem ke komunitnímu systému péče), změny směrem ke komunitě (posílení a podpora schopnosti komunity přirozeně řešit problémy v sociální sféře), změny směrem k veřejné správě ( vymezení role samosprávy, přijetí principů komunitního plánování, koordinace služeb,zapojování uživatelů do rozhodovacích procesů, změny v rozpočtové sféře).Změny v přístupech spolupráce v komunitě (komunikace, spolupráce,kultivace prostředí, vzdělávání).
3. Veřejnost a veřejná správa
Veřejnost – definice, základní důvody zapojování veřejnosti do procesu komunitního plánování, kvalitnější rozhodovací proces,podpora demokratického procesu, vyšší stupeň samosprávy, získání nových zkušeností.Pragmatické důvody, ekonomické důvody, sociálně poltické důvody a další důvody např. sociální služba – veřejná služba. Formy participace – informování, opozice, vysvětlení, konzultace, partnerství, rozhodování. Demokracie,kritéria demokracie,nezávislost,autonomie,začlenění,integrace,respektování potřeb,spolupráce,svoboda vyjadřování,rovnost, Listina základní lidských práv a svobod, města, obce, kraje a práva občanů,právo petiční, právo na informace, zapojení veřejnosti (příprava spolupráce,určení pravidel,motivace a zapojení občanů).
4. Vymezení sociálních služeb, typologie sociálních služeb a jejich charakteristiky
Sociální služba – druh sociální pomoci, její cena,sociální služba nástrojem sociální politiky.Základní důvody poskytování sociálních služeb.Sociální služby – cílové skupiny – adresné poskytování na základě potřebnosti,zvýšení a udržení kvality života uživatelů, financování – spoluúčast uživatele, vícezdrojové financování. Sociální služby – zvýšení kvality života,která je dočasně snížena v důsledku určité sociální situace nebo způsobu života, financováno prostřednictvím výběrových řízení pro poskytovatele služeb.Asistenční a rezidenční služby.Financování sociálních služeb (dotace).Koordinace služeb(orgány veřejné správy – MPSV, kraj,obec). Základní druhy a formy sociálních služeb – sociální poradenství,služby sociální péče a služby sociální prevence
5. Standardy kvality sociálních služeb
Obecná formulace pro všechny sociální služby. Vymezení pojmu kvalita, kritéria, kvalitní služby. Složky standardů – personální(kdo službu poskytuje,kvalita služby je přímo závislá na pracovnících, na jejich dovednostech a vzdělání, schopnostech, vedení a podpoře, na podmínkách, které pro práci mají apod.), provozní (kde se služba poskytuje,definice podmínek, dostupnost,ekonomické parametry služby, rozvoj kvality), procedurální(jak se služba poskytuje,jak mají služby vypadat,co je jejich cílem,povaha poskytovaných služeb, pravidla jednání se zájemci o danou službu, způsob přizpůsobení se služby individuálním potřebám člověka). Management péče, přínos, zpracovávání individuálních plánů péče.
6. Sociální služby poskytované v ústavních zařízeních, zavádění standardů
Zavádění standardů kvality péče, změna ve stávajících organizacích(změna části systému, změna celého systému).Poslání, cíle a principy, cílová skupina uživatelů,ochrana práv uživatelů, podmínky pro naplňování základních lidských práv, naplnění práva vzdělání, oprávněnost umístění do ústavní péče. Problematika zavádění standardů kvality péče do ústavních zařízení
7. Trendy rozvoje sociálních služeb
Deinstitucionalizace péče – hledání cest, jak umístit uživatele do přirozeného prostředí komunity, kde se zároveň nabízí možnost čerpání i jejich neformálních zdrojů péče. Transformace systémů sociálních služeb.Alternativní poskytovatelé a typy služeb.Rovnoprávné postavení v přístupu ke zdrojům.Vliv avokačních skupin neziskového a soukromého sektoru a nátlak na veřejný sektor. Nalezení dlouhodobě udržitelných zdrojů a systému financování.Hledání vhodných způsobů organizace a managementu systému poskytování služeb.Transformace role a postavení lokální veřejné autority (od přímého poskytovatele služeb ke strategickému vůdci trhu nabídek různých poskytovatelů služby).Role neziskových poskytovatelů.
8. Současný stav systému poskytování sociálních služeb
Komunitní plán na lokální úrovni, nekonvenční způsob zapojení veřejnosti (občanská participace). Význam standardů kvality služeb a jejich uplatnění na regionální úrovni.Komunitní plán jako strategické řízení sítě poskytovatelů sociálních služeb. Reflexe aktivit MPSV a samosprávných krajů. Rozvojové a programové dokumenty kraje. Stručný výklad návrhu zákona o sociálních službách. Systém financování sociálních služeb(obce, poskytovatel, uživatel. Postavení krajského úřadu,strategie, aktivity v systému poskytování služeb sociální péče.
9. Strategie podpory dostupnosti a kvality veřejných služeb
Usnesení vlády ČR ze dne 1.9.2004 č. 824.Úkoly nelegislativní povahy – podpora při zavádění metody komunitního plánování. Propojování standardů kvality a komunitního plánování sociálních služeb. Bílá kniha v sociálních službách (inspekce, licencování,kvalita na úseku lidských zdrojů). Kvalita v rezidenčních službách, rozvoj specifických služeb, přijímací procedůry, vyřizování stížností.
10. Účastníci komunitního plánování sociálních služeb a jejich role
Zadavatel obec, kraj – odpovědnost za zajištění sociálních služeb, které odpovídají místním potřebám. Poskytovatel – fyzická osoba,organizace zřízená krajem, organizace zřízená státem, nestátní nezisková organizace. Uživatel – zapojování uživatelů sociálních služeb do komunitního plánu. Veřejnost – seznamování se záměry, další organizace – zájmové skupiny, místní organizace apod.
11. Neziskový sektor
Vymezení neziskového sektoru v sociálních službách, základní členění, právní rámce fungování, financování. Fundraising, pablic relation, grantové mechanismy a základy informace pro psaní projektů, základní znaky komunitního projektu. Nadace a jejich význam.
12 – 13. Prezentace studentů zadaného úkolu
Samostatná práce studentů v čtyřech skupinách : Město, které má 30 tis.obyvatel a neexistují zde žádné sociální služby pro seniory. Úkolem bude naplánovat, jaké sociální služby mají být pro seniory vybudovány. Z důvodu omezených finančních prostředků to mohou být maximálně čtyři služby.
Výstupy se zaznamenávají na velký arch papíru. Pak je prezentace jednotlivých skupin a diskuse nad výstupy.
Literatura:
Hartl,P.(1997): Komunita občanská a komunita terapeutická, Portál, Praha
Matoušek,O.(2003): Metody a řízení sociální práce,Portál, Praha
Řezníček,I.(1994): Metody sociální práce, Slon, Praha
Petrusek,M.(1993): Teorie a metoda v moderní sociologii, Karolinum, Praha
MPSV ČR.(2003): Bílá kniha v sociálních službách, MPSV ČR,Praha
Kohák,E.: Průvodce po demokracii
Dahl,R.: O demokracii
Matoušek,O.(2003): Slovník sociální práce,Portál, Praha
Rogers,L.(1992): Marketing, Readers internactional, Praha
Havrdová,Z.(1999): Kompetence v praxi sociální práce, OSMIUM, Praha
Navrátil,O.(2000): Úvod do teorií a metod sociální práce, MU,Brno
Zdravotní poltika a ekonomie č.2(2005): Analýza podmínek účinné koordinace sítě poskytovatelů služeb sociální péče ze strany veřejné správy, Institut ZPaE, Kostelec nad Černými lesy
Manuál k Projektu rozvoje sociálních služeb ve městě Ústí n:l., Komunitní centrum, Magistrát města UL
Zavádění standardů kvality sociálních služeb do praxe, průvodce poskytovatele, MPSV ČR 2003
Ústava ČR, Listina lidských práv a svobod
Zákon č.106/1999 Sb. O svobodném přístupu k informacím
Zákon č. 129/2000 Sb. O krajích
Zákon č. 128/2000 Sb. O obcích (obecní zřízení)
Zákon č. 85/1990 Sb. O právu petičním
Zákon č. 22/2004 Sb. O místním referendu a změně některých zákonů
Návrh zákona o sociálních službách
Usnesení vlýdy ČR č.824
MPSV ČR – Česko-britský projekt „Podpora MPSV při reformě sociálních služeb“
MZ ISS Mapování a management péče, Směrnice pro odborníky z praxe, překla Adamcová J., Komunitní centrum UL – Care Management and Assessment, Department of Health Scottish Office Social Work Servise Group.
Keynes,M.(1993): The Open University Press, Community Care, London
Twelvetrees,A.(1993): Community work, MACMILLAN education LTD,Londým
Peyne, M.(1993): Social care in the community, MACMILLAN Press LTD, London
Rektořík,L. a kol.( ): Organizace neziskového sektoru, teorie řízení, EKOPRESS
Název volitelného kurzu: Komunitní plánování sociálních služeb 2
Garant kurzu: Mgr. Mužíková Jaroslava
Lektoři: PhDr.Lenka Krbcová Mašínová, Michal Polesný,
Přednáška/ cvičení: 2/ 0
Zkouška / zápočet: Zápočet
Počet účastníků: 25
Cíl: Tento kurz navazuje na výběrový kurz Komunitní plánování – věc veřejná. Studenti se seznámí s podstatou komunitního plánování sociálních služeb jako s otevřeným procesem zjišťování potřeb a zdrojů a hledání řešení, která nejlépe odpovídají místním podmínkám, potřebám komunity a potřebám lidí.. Dále se seznámí s jednotlivými kroky a fázemi, obsahem a postupem při zpracování komunitního plánu sociálních služeb. Posláním komunitního plánování je zajišťování dostupnosti sociálních služeb v dané lokalitě a zároveň potřeb, které nejsou naplněny.Komunitní plánování představuje cyklický, spirálovitě se opakující proces.
Závěr kurzu pro studenty : prezentace zpracované „Analýzy sociálních služeb a identifikace problému v systému sociálních služeb v lokální komunitě ve které studenti žijí“
1. Komunitní plán, charakteristiky komunitního plánování, zásady, cíl, obtíže a úskalí při budování systému komunitního plánu.
Komunitní plánování jako nástroj reagování na potřeby komunity i potřeby jednotlivců. Charakteristické znaky kladou důraz na zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká, přispívá k dosažení záměrů a cílů sdílených komunitou (politiky, odborníky, uživateli, veřejnosti) Důraz je kladen na dialog a vyjednávání. Komunitní plán jako priorita mezi manažerskými úlohami řídících pracovníků zúčastněných institucí a poskytovatelských organizací..Při zpracovávání komunitního plánu je třeba dodržovat zásady, které chápeme jako nástroje např. : potřeby a priority i směry rozvoje musí být stanoveny lidmi, kteří v obci žijí, veškeré činnosti musí být provázány, zkvalitňování sociálních služeb musí být důležitou součástí místní politiky. Cílem je vytváření sítě služeb, pohled na oblast sociálních služeb jako celek a napomáhá distribuci zdrojů, aby byly poslány tam, kde budou mít největší význam pro uspokojování potřeb..
2. Principy komunitního plánování
Principy musí být při procesu komunitního plánování respektovány, neboť tvoří základ pro všechny aktivity bez ohledu na místo, kde jsou realizovány. Míra jejich naplňování je rozhodující pro kvalitu celého procesu. Nezávislost a autonomie,začleňování a integrace, respektování potřeb, partnerství, kvalita,rovnost bez diskriminace, rozhodování v místě.
3. Kroky komunitního plánování
Charakteristika jednotlivých kroků, význam kroků.Deset kroků komunitního plánování – příprava prostředí, organizační struktury,analýza potřeb občanů, informační systém, tvorba návrhu plánu v ustanovených skupinách, příprava procesu konzultací, vedení procesu konzultací,tvorba finální verze plánu, implementace plánu, kontrolní mechanismy a efektivita
4. Identifikace klíčové charakteristiky lokální komunity
Příprava prostředí – vyvolání poptávky v místní komunitě, projednání zdání v politických kruzích, příprava a schválení principů a hodnot, příprava uživatelského prostředí, příprava odborného prostředí, stanovení cílových skupin,vytvoření iniciačního týmu, proškolení realizačního týmu, zpracování časového harmonogramu, pokrytí finančních nákladů, zajištění odborných konzultací a supervize. Popis charakteristiky lokality (její demografii, geografii, statistické, sociologické údaje, způsoby komunikace, charakter místního hospodářství), regionální politika, priority. Porozumění problémům v komunitě.
5. Organizační struktura a dynamika dané komunity, manažerské týmy
Vrcholové instituce v regionu – rada města, obce, sociálně zdravotní komise, skupina pro dohodu.Manažerský tým – pro práci s informacemi, pro komunitní plánování, pro kvalitu a efektivitu. Manažeři – koordinačních skupin, nestátní sociální služby, centrum komunitní práce, zadavatel. Koordinační skupiny za jednotlivé cílové skupiny obyvatel – senioři,duševní zdraví,děti a mládež,zdravotně postižení, etnické skupiny, osoby závislé na drogách, mentálně postižení, osoby v přechodné krizi, jiné. Pravidelná setkání, oborové konference, spolupráce.
6. Tvorba návrhu komunitního plánu sociálních služeb
Analýza potřeb – současný způsob poskytování sociálních služeb, které jsou k dispozici (jaké množství u jednotlivých cílových skupin), mapa služeb, katalog sociálně zdravotních služeb,analýza potřeb občanů (dotazníky, diskusní fóra, počty oslovených respondentů apod.), informační systém, počty klientů v jednotlivých oblastech pomoci, finanční prostředky vynaložené do zařízení sociálních služeb (zřizované státem,zřizované městem,obcí, zřizované nevládní neziskovou organizací, zřizované podnikatelským subjektem),zhodnocení silných a slabých stránek existujícího systému sociálních služeb, příležitosti, rizika,trendy pro rozvoj sociálních služeb.
7. Tvorba návrhu komunitního plánu sociálních služeb
Tvorba návrhu plánu v ustanovených skupinách, zpracování časového harmonogramu, zasedání koordinačních skupin, nastavení systému práce v koordinačních skupinách: potřeba – služba, přidělování priorit vytypovaným službám, zpracování návrhu plánu pro proces konzultací, plán postupných kroků a úkolů k dosažení stanovených cílů a priorit, příprava procesu konzultací.
8. Návrh 1. komunitního plánu sociálních služeb
Zpracování materiálu návrhu 1.KPP,obsah a jeho základní údaje, charakteristiky úvodu, dat,rámec plánování, konkrétní záměry, způsob připomínkování veřejnosti.Charakteristiky plánu pro jednotlivé cílové oblasti
9. Komunitní plán sociálních služeb – strategie rozvoje lokality
Zpracování připomínek, zpracování obsahu,, jazykové korektury, zpracování překladů, zpracování grafického návrhu, zadání do tisku, distribuce komunitního plánu, implementace- využití trvale udržitelných organizačních struktur, zpracování ročních realizačních plánů a priorit, monitorování a evaluace komunitního plánu.
10. Kontrolní mechanismy
Kontrolní mechanismy - vyhodnocování plánu, monitorování projektů pro vnější finanční zdroje, vyhledávání a zapojování nových partnerů, nástroje umožnující provést změny v původním komunitním plánu.
11,12,13 Prezentace studentů zdaného úkolu
„Analýza sociálních služeb dle cílových skupin a identifikace problému v systému sociálních služeb v lokální komunitě ve které žiji.“
Získání zkušeností např. schopnost jasně a srozumitelně se vyjádřit, sdělovat složité věci, umět analyzovat a interpretovat problém.
Literatura:
Bárta,J.: Strategické plánování pro neziskové organizace – Jak rozhodovat o budoucnosti vaší organizace, NROS
MPSV ČR.(2004): Průvodce procesem komunitního plánování sociálních služeb, MPSV ČR,Praha
MPSV ČR.( 2005): Komunitní plánování – věc veřejná, MPSV ČR, Praha
MPSV ČR.(2005): Základní informace o komunitním plánování sociálních služeb, MPSV ČR,Praha
Hartl,P.(1997): Komunita občanská a komunita terapeutická, Portál,Praha
Matoušek,O.(2003): Metody a řízení sociální práce, Portál, Praha
MPSV ČR,město Ústí nad Labem, Komunitní centrum Ústí nad Labem,(2003): Zapojení neziskových organizací v ČR do vorby Komunitních plánů péče, KC Ústí n.L.
Bruce,A., Langdon,K.(2003): Řízení projektu, Slovarty s.r.o.
Zákon č. 129/2000 Sb. O krajích
Zákon č. 128/2000 Sb. O obcích
Zákon č. 106/1999 Sb. O svobodném přístupu k informacím
Keynes,M.(1993): The Open University Press, Community Care,London
Twelvetrees,A.(1993): Community work, MACMILLAN education LTD,London
Peyne,M.(1993): Social care in the community, MACMILLAN Press LTD, London
Komunitní centrum Ústí n.L., Magistrát města Ústí nad Labem, Manuál k Projektu rozvoje sociálních služeb ve městě Ústí n.L.
Zdravotní politika a ekonomika č.2.(2005): Analýza podmínek účinné koordinace sítě poskytovatelů služeb sociální péče ze strany veřejné správy, Institut ZPaE, Kostelec nad Černými lesy
