Uživatelé sociálních služeb a jejich role v komunitním plánování
K pojmu uživatel
Z pohledu ZoSS je potenciálním uživatelem sociálních služeb jakákoli osoba, přinejmenším pokud jde o služby základního sociálního poradenství. Takovéto vymezení pojmu uživatel je ovšem pro praktické manažerské řízení komunitního plánování těžko použitelné, i když zjišťování potřeby základního sociálního poradenství statistickými metodami veřejného průzkumu by asi nemělo být v plánovacím procesu opominuto.
Pro bližší vymezení okruhu osob, které se mohou stát reálnými uživateli sociálních služeb, je třeba se opřít o vymezení některých pojmů, provedené v úvodních ustanoveních ZoSS. Podle nich jde o osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením v důsledku nepříznivé sociální situace a osoby postižené zdravotně natolik, že je postižení činí nebo může činit závislé na pomoci jiné osoby. Zvláštní skupinou uživatelů pak se stávají zdravotně postižené osoby, u nichž je kvalifikovaně zjištěn takový stupeň závislostina pomoc jiné fyzické osoby při péči o sebe a zajištění soběstačnosti, opravňující postiženého k nároku na státní příspěvek na péči.
Problém s požadavkem spolupráce uživatelů na procesu komunitního plánování nastává u skupiny uživatelů, kteří potřebují sociální služby nejvíce, protože jejich stupeň závislosti jim znemožňuje normální život a tedy také osobní spolupráci na procesu komunitního plánování. To se bude týkat zejména dětských uživatelů a uživatelů s vysokým stupněm postižení. Do účasti na triádě by proto měli být zapojeni také zákonní zástupci nebo osoby, jimž bylo postižené dítě svěřeno do péče rozhodnutím státního orgánu. Tyto osoby, které jsou příjemci příspěvku na péči místo oprávněného postiženého, ale budou často vystupovat zároveň jako zadavatelé nebo faktičtí poskytovatelé péče. Obdobně tomu může být i u tzv. zvláštních příjemců příspěvku, jež ustanoví obecní řad obce s rozšířenou působností oprávněným příjemcům, kteří příspěvek nemohou přijímat nebo jej nevyužívají k zajištění potřebné pomoci.
U dospělých postižených, kteří nejsou schopni samostatně jednat, probíhá řízení o příspěvku z úřední moci. Vlastní poskytování služeb, nakupovaných za tento příspěvek na základě smluvního vztahu s poskytovatelem, je zajištěno zákonným zastoupením, kdy podle ZoSS za uživatele uzavírá smlouvu úřad obce s rozšířenou působností. K mnoha již uvedeným důvodům, proč by úřad obce s rozšířenou působností neměl být při ustavení místní triády opominut, tak přibývá další – tento úřad jedná i na straně uživatelů.
Hodí se ještě doplnit, že spolupráce s úřady obcí s rozšířenou působností při komunitním plánování rozvoje sociálních služeb bude neocenitelná i díky tomu, že tyto úřady budou mít díky evidenci svých rozhodnutí o poskytování příspěvků na služby úplné statisticky využitelné údaje o počtu postižených uživatelů a charakteru jejich postižení.
Vhodnost zapojení úřadů práce, odůvodněnou výše, podporuje i okolnost, že jsou to právě tyto úřady, které v rámci řízení o příspěvku spolupracují na sociálním šetření vedoucí k posouzení stupně závislosti příjemce příspěvku. Obdobně, pokud jde o plánování sociální péče v širším smyslu, budou důležité též statistické údaje, evidované úřady práce o zdravotně postižených, kterým jsou poskytovány služby podle ZoZ.
Účast uživatelů a poskytovatelů v triádě
Obce, pokud se rozhodnou zpracovat svůj střednědobý plán rozvoje sociálních služeb podle ZoSS, tak musí činit ve spolupráci s krajem, s poskytovateli služeb na jejím území a za účasti jejich příjemců. Obdobně kraj je povinen zpracovat svůj střednědobý plán ve spolupráci s obcemi, se zástupci poskytovatelů a se zástupci příjemců. Nejde o zcela zrcadlová ustanovení, a má to své praktické důvody. Už zajistit organizačně spolupráci všech poskytovatelů na plánování sociálních služeb ve větší obci bude velmi obtížné, o spolupráci uživatelů nemluvě. S uzákoněním poskytování státních příspěvků příjemcům pomoci a s otevřením možnosti využívat sociální služby za úhradu na základě smluvního vztahu, uzavíraného přímo mezi příjemcem příspěvku – uživatelem služby a jejím poskytovatelem, počet poskytovatelů pravděpodobně vzroste a stane se proměnlivým z důvodu působení nabídky a poptávky. Na území kraje by pak zapojení všech poskytovatelů a uživatelů z těchto důvodů bylo prakticky nerealizovatelné. Proto byl pro naplnění principu triády na úrovni kraje zákonem předurčen „zastupitelský“ režim. Velmi pravděpodobně bude ale účast poskytovatelů a uživatelů v triádě zredukována na skupiny zástupců i ve větších městech.
Je třeba se připravit na to, že faktické uplatnění tohoto principu zřejmě ještě bude předmětem nejednoduchých procedurálních pokusů a debat o legitimitě a representativnosti přizvaných zástupců. Situaci může usnadnit, pokud se podaří vybrat a legitimovat způsobilé a representativní zástupce přímo uživatelům, příp. i individuálním poskytovatelům. Tuto úlohu často mohou plnit například zájmová občanská sdružení. Přílišná institucionalizace ale většinou vede k tomu, že se diskusní prostředí triády začne uzavírat ostatním, „neorganizovaným“ účastníkům. Tomu by se manažeři plánovacího procesu měli snažit zabránit a zadavatel by stálou publicitou průběhu zpracování komunitního plánu a veřejnými konzultačními procesy měl udržovat triádu jako pluralitní a otevřený diskusní prostor.
Účastníci komunitního plánování v oblasti sociální péče
Shrnutí:
Do triády komunitního plánování: zadavatelé – poskytovatelé – uživatelé sociálních služeb je vhodné zapojit co nejširší okruh účastníků.
I když jsou sociální služby primárně financovány státem, funkci zadavatelů služeb plní obce a kraje. V triádě by je měly zastupovat jak jejich politické representace, ze zákona zodpovědné za vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče, tak jejich úřady, vykonávající v oblasti sociální péče přenesenou státní správu. Na straně zadavatelů by se ale plánování měly účastnit i další věcně příslušné státní a regionální úřady - úřady práce, orgány regionální soudržnosti, územní pracoviště MPSV. Obce a kraje jsou nicméně mezi zadavateli sociálních služeb ve zvláštním postavení, protože jsou jak podle ZoSS, tak podle obecných zákonů pro územní veřejnou správu pořizovatelem komunitního plánu.
V postavení poskytovatelů budou jak tradiční dotovaná zařízení sociální péče, tak poskytovatelé ze sféry neziskových organizací a podnikatelské subjekty, které budou pro poskytování služeb zaregistrovány u krajského úřadu. Pro komplexnější komunitní plány je nutno za poskytovatele považovat i zaměstnavatele, kteří mají vůči postiženým osobám řadu povinností.
S účinností ZoSS se výrazně změní ekonomické podmínky poskytování sociálních služeb. V sociálních službách vznikne oblasti zřetelně tržní prostředí. Uživatelé, kteří si budou mnohdy zajišťovat poskytování sociálních služeb sami a hradit je ze státních příspěvků, jejichž jsou přímými příjemci, se stávají významným účastníkem plánování, protože svým osobním rozhodováním mohou ovlivnit jeho výsledek.
Zapojení uživatelů, i poskytovatelů do procesu komunitního plánování bude zejména ve větších územních celcích organizačně náročné. Proto se v krajích uplatňuje „zastupitelský“ princip, který ale bude vhodné použít i ve větších obcích. Výběr zástupců je třeba podřídit místním podmínkám.
Vymezení rolí účastníků komunitního plánování v tzv. triádě není striktní. Zúčastněné subjekty ve skutečnosti často působí ve více rolích – obce jsou především zadavatelé, ale některé jsou zároveň i poskytovateli, někteří uživatelé sociálních služeb se po přijetí ZoSS dostávají i do postavení zadavatelů, zákonní zástupci nesvéprávných uživatelů jsou zároveň často poskytovateli a pod. Triáda je proto především otevřeným prostředím ke komunikaci a pro hledání společných východisek a řešení, nikoli rigidní organizační strukturou.
Protože je komunitní plánování manažersky náročný proces, je nutno počítat s tím, že účastníci nebudou mít vlastní personální kapacity na jeho řízení. Na zpracování plánu se budou pravděpodobně podílet další subjekty, najaté pořizovatelem k zajištění organizačních a koordinačních úkolů, ke zpracování analýz a pod. Jejich účast bude podmíněna vznikem řady civilněprávních vztahů, jejichž charakter a obsah se budou případ od případu lišit podle místních podmínek.
Vymezení účastníků komunitního plánování
Všeobecně se po přijetí ZoSS má za to, že triádu komunitního plánování rozvoje sociálních služeb by měli tvořit
-obce / kraje jako zadavatelé
-poskytovatelé sociálních služeb, registrovaní podle ZoSS
-uživatelé sociálních služeb, zajišťovaných poskytovateli na základě zadání
Z právního pohledu by se mělo jednat o plánování trojstranného vztahu, ve kterém zadavatelé mají závazek vůči uživatelům poskytovat jim určité služby a plní ho prostřednictvím poskytovatelů. Ti při tomto plnění jednají vlastním jménem a na vlastní účet a náklady na služby jsou jim zadavatelem refundovány, tedy jakási obdoba kombinace příkazní smlouvy a poukázky podle OZ. Domyslíme-li ale právní postavení a funkce jednotlivých účastníků triády v procesu plánování a poskytování sociálních služeb nebo dokonce sociální péče v širším smyslu, zjistíme, že schéma je složitější a barvitější. Pro analýzu právních vztahů je důležité i to, že vedle vlastních účastníků triády komunitního plánování se procesu budou účastnit i další subjekty v servisní roli.
Zapojení uživatelů do každého kroku komunitního plánování, se podrobněji dočtete v metodice č. 3