Zaměstnavatele a úřady práce
Role úřadů práce v komunitním plánování
Role Úřadů práce v komunitním plánování má stále vzrůstající význam. V opatřeních a aktivitách které se týkají pracovní rehabilitace, aktivačně motivačních programů a zaměstnávání znevýhodněných osob jsou úřady práce nezastupitelné.
Zapojení úřadů práce je inovativním přístupem v komunitním plánování. Jeho zapojením se rozšiřuje regionální síť kooperujících sociálních partnerů při řešení problematiky populace, která je ohrožena sociálním vyloučením z trhu práce. Zároveň se zkvalitňuje Aktivní politika zaměstnanosti úřadů práce a motivují se k dlouhodobé spolupráci zaměstnavatelé, kteří tak snadněji mohou vytvářet nové pracovní příležitosti přiléhavými formami zaměstnávání znevýhodněných osob na trhu práce. Zapojením zaměstnavatelů jsou efektivněji směřovány jejich aktivity při vytvoření pracovní příležitosti pro sociálně znevýhodněné skupiny obyvatel. Je zde využíván synergický efekt práce všech skupin v rámci triády a to v místě, kde se plánování uskutečňuje.Podrobnější informace naleznete v metodickém materiálu pro úřady práce.
1. Co je komunitní plánování
Komunitního plánování je metoda, prostřednictvím níž plánujeme rozvoj služeb na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob v určitém čase. Komunitního plánování se účastní uživatelé, poskytovatelé služeb a zadavatelé. Řízení procesů je tudíž závislé na jejich spolupráci a umění shody. Metoda je inovativní tím, že v sobě integruje manažerský přístup, z komerční sféry s psychologickými, sociologickými a psychoterapeutickými přístupy, které se využívají v sociálních službách a je funkční pouze při propojení obou přístupů .Komunitní plánování je moderní manažerskou metodou, která je využívána v sociální ekonomice v České republice.Včasným plánováním adekvátních programů, projektů a sociálních služeb, s propojováním spolupráce zadavatelů, zaměstnavatelů, poskytovatelů a uživatelů, můžeme prostřednictvím této metody předcházet sociálnímu vyloučení znevýhodněných osob z trhu práce a ze společnosti. Umožňuje nám rozvíjet sociální ekonomiku na základě znalosti místních potřeb.
Z pohledu managementu je komunitní plánování proces tvorby a udržování prostředí, ve kterém jednotlivci pracují společně ve skupinách a účinně dosahují vybraných cílů. Komunitní plánování vychází z obecné funkce plánování tak, jak ho definuje teorie managementu. Má stejné funkce i charakter. Obecně je charakter plánování směřován do budoucnosti. Určuje, čeho má být dosaženo a jak. V podstatě zahrnuje plánovací funkce a manažerské aktivity, zaměřené na stanovení budoucích cílů a vhodných prostředků pro jejich dosažení. Výsledkem plánovací funkce je plán, tj. psaný dokument, specifikující akce, které musí organizace uskutečnit pro rozvoj komunity.
Úřady práce a zaměstnávání zdravotně postižených občanů
Z pozice komunitního plánování jsou pro nás úřady práce nezbytným partnerem při plánování služeb zaměstnanosti v daném regionu, kde vytváříme komunitní plán. Úřady práce mají svou roli, kterou mohou sehrávat v komunitním plánování vymezenou zákonnou povinností kdy , mají : a) zpracovávat koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém správním obvodu. b) spolupracovat se správními úřady, územními samosprávnými celky, orgány sociálního zabezpečení, orgány pomoci v hmotné nouzi, orgány státní zdravotní správy, zaměstnavateli a dalšími subjekty podle zvláštních právních předpisů při tvorbě a realizaci opatření souvisejících s rozvojem trhu práce a se zaměstnaností. c) přijímat opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, osobami bez ohledu na jejich národnost, rasový nebo etnický původ, osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravě k práci a specializovaným rekvalifikačním kurzům, a přijímá opatření pro zaměstnávání těchto osob. d) zabezpečovat a podporovat projekty a opatření související s rozvojem lidských zdrojů v oblasti trhu práce uskutečňované v jeho správním obvodu, včetně účasti na mezinárodních programech a projektech, programech a projektech s mezinárodní účastí a na programech financovaných z Evropských strukturálních fondů a v rámci programů zaměstnanosti a programů Evropského společenství, ověřuje nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti,
Úřad práce je tak v komunitě instituce, které se zaměstnáváním zdravotně postižených občanů zabývá systematicky a koncepčně. Naplňuje tak státní politiku zaměstnanosti do které je zákonně ustanovena povinnost zaměstnávání zdravotně postižených občanů.
Základní ustanovení, týkající se státní politiky zaměstnanosti, kterou svou činností úřady práce mají naplňovat jsou citacemi vybrány ze Zákona o zaměstnanosti:
Státní politika zaměstnanosti
Státní politika zaměstnanosti v České republice zahrnuje zejména:
a) zabezpečování práva na zaměstnání,
b) sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání prognóz a koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob,
c) koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu,
d) tvorbu a koordinaci jednotlivých programů a opatření k zajištění priorit v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce,
e) uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti,
f) tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce,
g) hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti,
h) poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce,
i) poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci,
j) opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravu k práci a ke specializovaným rekvalifikačním kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob,
k) opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a dalších skupin fyzických osob, které mají ztížené postavení na trhu práce,
l) usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a z území České republiky do zahraničí.
Úřad práce a jeho role vymezená legislativou ČR
a) zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém správním obvodu, soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce; za tím účelem spolupracuje s koordinačními úřady práce a může vyžadovat od zaměstnavatelů informace o jejich záměrech ve vývoji zaměstnanosti,
b) spolupracuje se správními úřady, územními samosprávnými celky, orgány sociálního zabezpečení, orgány pomoci v hmotné nouzi, orgány státní zdravotní správy, zaměstnavateli a dalšími subjekty podle zvláštních právních předpisů při tvorbě a realizaci opatření souvisejících s rozvojem trhu práce a se zaměstnaností,
c) přijímá opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, osobami bez ohledu na jejich národnost, rasový nebo etnický původ, osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravě k práci a specializovaným rekvalifikačním kurzům, a přijímá opatření pro zaměstnávání těchto osob,
d) zabezpečuje a podporuje projekty a opatření související s rozvojem lidských zdrojů v oblasti trhu práce uskutečňované v jeho správním obvodu, včetně účasti na mezinárodních programech a projektech, programech a projektech s mezinárodní účastí a na programech financovaných z Evropských strukturálních fondů a v rámci programů zaměstnanosti a programů Evropského společenství, ověřuje nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti,
e) provádí zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání a poskytuje další služby v oblasti zaměstnanosti podle tohoto zákona,
f) poskytuje fyzickým osobám a zaměstnavatelům poradenské, informační a další služby v oblasti zaměstnanosti,
g) zabezpečuje uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti podle tohoto zákona, poskytuje příspěvky z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti a vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci,
h) poskytuje zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením,
i) vede pro účely zaměstnanosti evidenci volných pracovních míst, evidenci zájemců o zaměstnání, evidenci uchazečů o zaměstnání, evidenci osob se zdravotním postižením, evidenci cizinců a evidenci povolení k výkonu umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dětí; údaje z těchto evidencí předává do centrálních evidencí vedených ministerstvem [§ 6 odst. 1 písm. j)],
j) poskytuje na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi údaje:
1. o vedení fyzické osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání, včetně důvodu vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání,
2. o tom, zda je uchazeči o zaměstnání poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a o její výši,
3. o tom, zda jde o osobu, která vyžaduje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání,
4. o tom, zda osoba nastoupila k výkonu veřejně prospěšných prací nebo krátkodobého zaměstnání nebo odmítla vykonávat veřejně prospěšné práce nebo krátkodobé zaměstnání zprostředkované úřadem práce,
5. o tom, zda bylo zahájeno řízení o vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání,
6. o tom, že uchazeč o zaměstnání vykonává činnost uvedenou v § 25 odst. 3, a údaj o ukončení této činnosti,
k) potvrzuje občanovi Evropské unie pro účely udělení povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu dobu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a sezónnímu zaměstnanci existenci pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce,
l) vykonává kontrolní činnost v rozsahu stanoveném tímto zákonem, včetně ukládání pokut,
m) posuzuje a rozhoduje, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou [§ 67 odst. 2 písm. c)], a v případech uvedených v § 9 odst. 7 o tom, že fyzická osoba se nepovažuje za osobu zdravotně znevýhodněnou,
n) posuzuje pro účely poskytnutí dávek nebo mimořádných výhod podle zvláštních právních předpisů:
Úřady práce se tak mohou podílet v jednotlivých krocích komunitního plánování, či realizačních etapách celého procesu:
Celý proces komunitního plánování je metodicky rozdělen do Deseti navazujících kroků, které vás provedou 3 fázemi plánu. Do každé fáze plánu se mohou zapojit úřady práce v menší či větší míře. Jaké jsou možnosti a náměty pro jejich zapojení vám představíme v jednotlivých fázích a dílčích krocích procesu komunitního plánu.
fáze přípravy plánu – která obsahuje krok č.1, 2
- fáze zpracování plánu – která obsahuje krok č. 3, 4, 5, 6, 7
Ve fázi zpracování plánu je role úřadu práce nezastupitelná. Při formulaci cílů a opatření prvního Návrhu komunitního plánu a to prioritně v oblasti pracovní rehabilitace, aktivizačně motivačních programech, rekvalifikačních programech, přípravě chráněných dílen pro znevýhodněné občany na trhu práce. Provázanost opatření z komunitních plánů na roční plány úřadů práce, které předkládají MPSV ČR ke schválení, je pro udržitelnost programů obsažených v komunitním plánu stěžejní.Úřady práce jsou dobrými partnery i v procesu konzultací komunitního plánu.Pokud nejsou v procesu konzultací komunitního plánu jako partneři, je nutné aby v něm byli jako cílová skupina s kterou Návrh komunitního plánu je nezbytné konzultovat.
fáze implementace plánu – která obsahuje krok č. 8, 9, 10
V implementační fázi plánu, opět mohou pracovat zástupci úřadů práce v celé organizační struktuře, tak jak je to popsáno v metodikách. Zároveň jsou úřady práce důležitými partnery při implementaci plánu v opatřeních které se vztahují k zaměstnávání znevýhodněných občanů na trhu práce. Uvádíme zde příklady dvou konkrétních projektů, které vzešli z opatření komunitního plánu a byli zrealizovány ve spolupráci:
- neziskové organizace
- místní samosprávy
- úřadu práce
- uživatelů služeb
Příklad dobré praxe komunitního plánování v Ústí nad Labem:
Fokus ústí nad Labem, www.fokusul.cz
Projekt Integrace, který poskytl 25 pracovních příležitostí pro dlouhodobě duševně nemocné a zdravotně postižené občany. Výstupem projektu který naplňuje opatření 2. Komunitního plánu města Ústí nad Labem, zvýšit pracovní příležitosti v oblasti služeb pro dlouhodobě duševně nemocné klienty, jsou 2 nové výrobní programy:
Prvním programem je kavárna na půl cesty Bárka café v Ústí nad Labem
Sdružení pro péči o duševně nemocné Fokus Ústí nad Labem je dobrovolným nepolitickým sdružením. Sdružuje širokou odbornou i laickou veřejnost v oblasti péče o občany s duševním onemocněním, vychází z potřeb a zájmů těchto občanů, je samostatnou právnickou osobou a svoji činnost v Ústí nad Labem provozuje již od roku 1992. Poskytuje širokou škálu služeb, které pomáhají občanům s duševním onemocněním v návratu a uplatnění ve společnosti a přispívají ke zlepšení kvality jejich života.
Nabízené služby:
Chráněné dílny v kterých pracuje zhruba 40 vážně duševně nemocných lidí:
- kavárenský program - Kavárna
- cateringový a kuchařský program
- truhlářský program
- mobilní a zahradnický program
- šicí program
Kavárna Bárka café – pracovně rehabilitační program Fokus Ústí nad Labem
Prokopa Diviše 1605/5, 400 01 Ústí nad Labem ( vedle kina Hraničář )
Tel.: +420 475 209 788
Email: barka@fokusul.cz
Otevírací doba: ( kavárna, internet, prodejna ) PO-ČT 10-20 hod, PÁ 10-21.30 hod
Pracovně rehabilitační program pro osoby se zdravotním postižením. Jedná se o druh chráněného zaměstnání, kdy v kavárně obsluhu pro širokou veřejnost zajišťují osoby se zdravotním postižením za asistence sociálních pracovníků. V přirozeném prostředí tak dochází k setkávání mezi lidmi s handicapem a bez něj. Důraz je kladen na trénink a rozvoj pracovních dovedností, na nácvik zvládání pracovní a sociální zátěže, překlenutí sociální izolovanosti a osobní rozvoj. Uživatelé si zde ověřují své možnosti v práci, které je srovnatelná se zaměstnáním na otevřeném trhu práce. Cílem kavárny je nejen poskytovat profesionální kavárenské služby, ale i obnova postavení osob se zdravotním postižením v běžném životě a společnosti. V současné době v kavárně pracuje šest zaměstnanců z řad osob se zdravotním postižením.
Kavárna nabízí:
- nekuřácké prostředí, denní tisk, časopisy
- internet – 8 PC ( 1.00 Kč/min ), černobílý a barevný tisk
- WiFi zdarma
- galerii výtvarných děl
- z nápojového lístku vybíráme: káva Segafredo, 16 druhů horké krémové čokolády, mléčné a zmrzlinové koktejly, zákusy, lehké občerstvení
- výrobky z vlastní chráněné dílny Čtverec ( šicí a truhlářské výrobky )
- možnost pronájmu prostor, pořádání oslav a večírků včetně zajištění občerstvení z cateringového programu Fokus, o.s.Druhým programem je dílna - Catering Fokus v Ústí nad Labem www.catering-kavarna.cz
Catering nabízí:
- příprava a dovoz občerstvení na rauty, konference, firemní oslavy, prezentace
- denní rozvoz jídel
- možnost individuálních zakázek
Přednosti programu:
- čerstvé suroviny
- zdravá moderní kuchyně
- vegetariánské pokrmy
- široký výběr zeleninových a ovocných salátů
- individuální přístup
- zapůjčení inventáře na Vaše rauty
- zajištění obsluhy na Vaše akce
- platba stravenkami
- možnost náhradního plnění
Vícezdrojové financování komunitních plánů
Výše popsané příklady dobré praxe vznikly v úzké spolupráci komunity při plánování a jsou modelovým příkladem jak může efektivně fungovat spolupráce institucí a poskytovatelů při plánování a následné realizaci služeb, které vychází z potřeb klientů.
Kapitola vám poskytne bližší informace o financování cílů a opatření z komunitních plánů, prostřednictvím projektů a to s důrazem především na projekty Evropské unie.
Projekty Evropské unie a další vnější zdroje, jsou významným finančním zdrojem pro realizaci plánů.
Projektové řízení je tedy pro úspěšnou implementaci komunitních plánů jedna ze stěžejních dovedností odpovědných manažerů a odborníků.
Než začneme více popisovat projektové řízení a dotační tituly viz metodika8 , dovolte nám vrátit se k předchozímu, kde na příkladech dobré praxe vám zprostředkuje proces spolupráce celé komunity včetně úřadů práce.
Ptáte se jak dlouhá ta cesta je? Zhruba pět let, tedy dvě plánovací období.
První je Cateringová dílna, který vyrábí studenou kuchyň, rauty, občerstvení pro veřejnost
Druhá je Kavárna na půl cesty – Bárky café, která je otevřenou kavárnou na volném trhu, poskytující 45 míst, internetové připojení, kulturní a společenské programy opět pro veřejnost.
Příklad:
Časová tabulka plánování
| rok | akce |
| 2003 březen až listopad | Dochází ke zpracování 2.KPP na období 2004 až 2006 v rámci nějž jsou formulovány opatření pro rozvoj sužeb v oblasti zaměstnávání duševně nemocných klientů |
| 2003 v dubnu až květnu | probíhá mapování potřeb duševně nemocných lidí v rámci procesu tvorby 2. Komunitního plánu, kde je jako prioritní identifikována potřeba zaměstnávání s požadavkem na důstojné zaměstnávání lidí s psychiatrickou dg. v počtu 25 pracovních příležitostí |
| 2003 květen | Proces konzultací 2KPP , k opatření nejsou připomínky |
| 2004 Leden | Realizační období 2KPP opatření se začíná realizovat |
| 2005 září | pracovní cesta do Anglie, kde vzniká nápad na cateringovou sociální firmu a Kavárnu na půl cesty jako námět na projekt, který by naplňoval dané opatření 2.KPP v Ústí nad Labem |
| 2005 březen | Předložení projektového námětu do Programu aktivní politiky – rozvoje lidských zdrojů, trhu práce a sociálních služeb. |
| 2005 30.listopadu | Vývoj první verze projektu |
| 2006 únor až březen | Vývoj projektové žádosti do programu SROP EU |
| 2006 březen | předložení projektové žádosti občanským sdružením Fokus Ústí nad Labem do grantového schématu |
| 2006 červen | schválení projektu v programu SROP EU na 24 měsíců |
| 2006 Září | 3.KPP 2007 až 2009 |
| Září 2006 – duben 2007 | Projekt byl schválen začíná se realizovat, probíhají vzdělávací, rekvalifikační aktivity, výběr provozoven, rekonstrukce, nákup vybavení, zpracování marketingového plánu pro sociální podnikání, výběr zaměstnanců, příprava a výběr klientů |
| 2007 /4.duben | otevření – zkušební provoz cateringové dílny |
| 2007 /15. květen | otevření – zkušební provoz Kavárna na půl cesty Bárka café |
| 2008 /4. duben | první výročí spuštění pracovně rehabilitačního programu cateringová dílna |
| 2008 /15.květen | Kavárna na půl cesty Bárka café
|
| 2008 červen | zaběhlý program z ročním pilotním provozem z Evropského programu SROP, který poskytuje pracovní příležitosti 22 duševně nemocným klientům |
Udržitelnost cílů a opatření
Při implementaci komunitního plánu je stěžejním úkolem zajistit udržitelnost nově vzniklé služby. Je nezbytné plánovat takové služby které mají šanci na dlouhodobou udržitelnost.
Tedy, každá služba která vzniká v komunitním plánování by měla řešit potřeby klientů dlouhodobě.
Pokud se podíváme na příklad naší služby. Z hlediska vícezdrojového financování, vznik úplně nové služby, byl podpořen Z fondu Evropské unie a ze státního rozpočtu České republiky. Přípravu projektu, podpořilo Statutární město Ústí nad Labem a Fokus Ústí nad Labem a datace z programu Leonardo Da Vinci na projekt mobilit do Velké Británie, kde jsme námět na cateringovou dílnu získali . Rekonstrukci prostor finančně realizovalo občanské sdružení Fokus Ústí nad Labem. Prostory na provoz kavárny poskytlo Statutární město Ústí nad Labem. Dvouletý pilotní provoz z 80% finančně podpořil projektu EU. Po jeho ukončení bude služba, která poskytuje pracovní příležitosti znevýhodněným občanům začleněna do sítě chráněných dílen, které podporuje Úřad práce v Ústí nad Labem z Aktivní politiky trhu práce. Dále bude služba financována z vlastních výnosů občanského sdružení Fokus.
Z naší zkušenosti vyplývá, že je každé nové opatření komunitního plánu možné rozdělit do 3 období života:
přípravná fáze
pilotní fáze ( s možnými investicemi)
standardní provozní fáze
V každé fázi života nové služby, se účastní jiné subjekty, jiné organizace i jiné finanční prostředky.Bližší popis vám poskytnou grafy v metodice o roli úřadů práce v komunitním plánování.
